Jiří Žáček 

Co právě dělám

Co jsem dělal v létě a na podzim 2024

Kdybych chtěl potěšit pesimisty, napsal bych, že jsem červenec promarodil (třikrát antibiotika!), v srpnu mě nabourala sváteční řidička a mezitím umřeli tři kolegové básníci, ale raději začnu veseleji:

Léto jsem prolenošil na chalupě ve Frýdlantu. Společníka mi dělal jako obvykle kocour Mikuláš.

Při vzpomínání na Karla Sýse ve Slovenském domě jsme se sešli s Evou Frantinovou, Lubošem Brožkem, Jardou Čejkou, Dušanem Spáčilem a Milanem Blahynkou.

V jizerskohorských lesích vypukly letos v létě houbařské orgie, vrchovaté koše nosili z lesů i krátkozrací, hřiby se nám urodily dokonce i na zahradě.

Koncem září mě v mé poustevně navštívili přátelé Petr, Mirek a Regína.

Na říjnovém knižním veletrhu v Havlíčkově Brodu jsem se potkal s dvěma Veronikami - mou nakladatelkou Veronikou Baštovou a s výtvarnicí Veronikou Balcarovou. A samozřejmě i s mnoha čtenáři. Jak vidět, lidé ještě čtou knížky, dokonce i mladí.

Zapomněl jsem zmínit, že 11. července jsem s láskou vzpomněl na svého kokršpaněla Artuše, který se už 11 let prohání ve věčných lovištích.

Abych zůstal věrný optimismu i v závěru tohoto textu, pošlu vám éterem pár fotogagů a popřeju všem hodně dobré nálady v ponurých zimních dnech.